Tel.: +420 383 412 320
   E-mail: info@soublatna.cz

    Střední odborné učiliště Blatná,
        U Sladovny 671, 388 16 Blatná

Schwarzenberský kanál

Vyu­ží­vání tech­nic­kých pamá­tek a inter­ak­tiv­ních expo­zic tech­nic­kého a pří­ro­do­věd­ného cha­rak­teru

Volnočasová aktivita je řešena v rámci mimoškolní činnosti žáků na domově mládeže školy.
Před zahájením výše uvedeného projektu jsme plavební kanál v místě Jeleních Vršků navštívili a dohodli s ředitelem Ing Hynkem Hladíkem spolupráci. Po zahájení projektu byli žáci ubytovaní na domově mládeže s projektem seznámeni a jejich úkolem bylo vypracovat, ve spolupráci s vychovatelkou, vlastní projekt, který se této technické památky týká.


 

Navštívíme-li hrad, zámek či stojíme-li u kostela, je každému hned jasné, že máme co do činění s památkami, s jedinečným kulturním dědictvím, s otiskem naší hrdé národní historie. Napadne nás však podobná myšlenka, díváme-li se na starou tovární halu, komín, cihelnu, vyschlý náhon bývalého mlýna či betonovou vojenskou pevnost? Ruku na srdce, pro většinu z nás hodnotu památek nemají. Technická úroveň a dovednost předků promítnutá do stavebních objektů či strojů může být viditelným pojítkem mezi odkazem minulosti, motivací současnosti a hybnou silou budoucnosti. Hrdost na vlastní bohatou, a neméně technickou, minulost, nám může v nejistých dobách dodat sebevědomí k nalezení správného směru a hodnot. A kdo ví, zda v odkazu našich předků není skryt návod na řešení problémů současných i budoucích. Vždyť historie se opakuje.

Historie

V roce 1774 předložil inženýr Josef Rosenauer knížeti ze Schwarzenbergu plán, jak by mělo být prostřednictvím plavebního kanálu plaveno dříví z nedostupných severních úbočí Šumavy přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a dále po Dunaji až do Vídně. Jeho návrh byl ale zamítnut.

Realizace začala až v roce 1789. V první etapě byl postaven úsek od ústí do řeky Große Mühl přes rozvodí u osady Růžový Vrch k Jelenímu potoku v Jeleních Vrších. Poté byla stavba na třicet let pozastavena a s úpravami dokončena až v letech 1821 – 1823, již po smrti Josefa Rosenauera. Součástí kanálu byl rovněž postaven i 419 m dlouhý plavební tunel na Jeleních Vrších. Délka plavebního kanálu dosáhla 51,9 km.

Během zhruba 100 let „zlatých časů“ plavebního kanálu bylo splaveno k řece Große Mühl téměř 8 milionů prostorových metrů palivového dříví. Plavba do Vídně byla ukončena v roce 1892. Poslední plavba směrem do Rakouska byla provedena v roce 1916. Okolo roku 1900 byl plavební provoz v Čechách změněn z dopravy palivového dříví na dopravu dlouhého dříví. Doprava dříví po kanálu k Vltavě a dřevoskladu v Želnavě, respektive později v Nové Peci, trvala do roku 1961.

Schwarzenberský plavební kanál byl v Československu v sedmdesátých letech zapsán do seznamu nemovitých technických památek. Vzhledem k tomu, že kanál procházel hraničním pásmem a vzhledem k novým technologiím v lesním hospodářství byl značně poškozen.

Koncem osmdesátých let byla zahájena podnikem Vojenské lesy a statky rekonstrukce tunelu. A v roce 1991 oprava prakticky již zaniklého kanálu v oblasti potoka Ježová na česko-rakouské hranici. V devadesátých letech začala přeshraniční spolupráce, díky které bylo v oblasti potoka Ježová / Iglbach do současnosti opraveno 1800 m na českém a 700 m. V roce 1999 provedla Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava rozsáhlou a velkorysou rekonstrukci plavebního kanálu mezi Jeleními Vrchy a odbočením Želnavského smyku v délce více než 11 km.

Současnost

V současné době na Schwarzenberském plavebním kanálu provádí folklorní sdružení Libín-S z Prachatic, v rámci projektu „Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu“, ukázky plavení dříví a lidových řemesel.

Obnova tradic na technické památce a my

Při červnové návštěvě technické památky jsme byli osloveni plavebním ředitelem Ing. Hynkem Hladíkem, zda by se i naši žáci mohli zapojit do pokračování tradice na Schwarzenberském plavebním kanálu a vyrobili ručně tzv. plavební háky. Tyto háky se používají na plavení pokácených kmenů z nepřístupných částí Šumavy a na odstraňování různých překážek z koryta kanálu. Žáci několik těchto háků vyrobili v naší školní kovárně, kde od září pracuje, v rámci projektu, kroužek kování.

Ještě před vlastní exkurzí do plavebního kanálu se chystáme s těmito žáky navštívit památku a osobně předat vykované háky panu řediteli.

V jarních měsících navštívíme technickou památku společně se všemi žáky. Všichni pak budou pomáhat vytvářet projekt a expozici na téma Schwarzenberský plavební kanál. Sami navrhnou a v rámci kroužků se pokusí vytvořit model plavebního kanálu, který bude umístněn v jedné z místností domova mládeže společně s fotografiemi z historie a současnosti.

Projekt bude zakončen celkovým zhodnocením samotné exkurze, dalšími poznatky a fotografiemi expozice. Vše bude zveřejněno na webu školy.

ZDROJE INFORMACÍ:

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_pladri.htm
http://www.schw-kan.com/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenberskyplavebníkanal
http://www.chvalsiny.cz/obec/muzeum
http://www.technicke-pamatky.cz/