Tel.: +420 383 412 320
   E-mail: info@soublatna.cz

    Střední odborné učiliště Blatná,
        U Sladovny 671, 388 16 Blatná

Schwarzenberský kanál

Vyu­ží­vání tech­nic­kých pamá­tek a inter­ak­tiv­ních expo­zic tech­nic­kého a pří­ro­do­věd­ného cha­rak­teru

Vol­no­ča­so­vá akti­vi­ta je řeše­na v rám­ci mimo­škol­ní čin­nos­ti žáků na domo­vě mlá­de­že ško­ly.
Před zahá­je­ním výše uve­de­né­ho pro­jek­tu jsme pla­veb­ní kanál v mís­tě Jele­ních Vrš­ků navští­vi­li a dohod­li s ředi­te­lem Ing Hyn­kem Hla­dí­kem spo­lu­prá­ci. Po zahá­je­ní pro­jek­tu byli žáci uby­to­va­ní na domo­vě mlá­de­že s pro­jek­tem sezná­me­ni a jejich úko­lem bylo vypra­co­vat, ve spo­lu­prá­ci s vycho­va­tel­kou, vlast­ní pro­jekt, kte­rý se této tech­nic­ké památ­ky týká.


 

Navštívíme-li hrad, zámek či stojíme-li u kos­te­la, je kaž­dé­mu hned jas­né, že máme co do čině­ní s památ­ka­mi, s jedi­neč­ným kul­tur­ním dědic­tvím, s otis­kem naší hrdé národ­ní his­to­rie. Napad­ne nás však podob­ná myš­len­ka, díváme-li se na sta­rou továr­ní halu, komín, cihel­nu, vyschlý náhon býva­lé­ho mlý­na či beto­no­vou vojen­skou pev­nost? Ruku na srd­ce, pro vět­ši­nu z nás hod­no­tu pamá­tek nema­jí. Tech­nic­ká úro­veň a doved­nost před­ků pro­mít­nu­tá do sta­veb­ních objek­tů či stro­jů může být vidi­tel­ným pojít­kem mezi odka­zem minu­los­ti, moti­va­cí sou­čas­nos­ti a hyb­nou silou budouc­nos­ti. Hrdost na vlast­ní boha­tou, a nemé­ně tech­nic­kou, minu­lost, nám může v nejis­tých dobách dodat sebe­vě­do­mí k nale­ze­ní správ­né­ho smě­ru a hod­not. A kdo ví, zda v odka­zu našich před­ků není skryt návod na řeše­ní pro­blé­mů sou­čas­ných i budou­cích. Vždyť his­to­rie se opa­ku­je.

Historie

V roce 1774 před­lo­žil inže­nýr Josef Rose­nauer kní­že­ti ze Sch­war­zenber­gu plán, jak by mělo být pro­střed­nic­tvím pla­veb­ní­ho kaná­lu pla­ve­no dří­ví z nedo­stup­ných sever­ních úbo­čí Šuma­vy přes hlav­ní evrop­ské roz­vo­dí k řece Große Mühl a dále po Duna­ji až do Víd­ně. Jeho návrh byl ale zamít­nut.

Rea­li­za­ce zača­la až v roce 1789. V prv­ní eta­pě byl posta­ven úsek od ústí do řeky Große Mühl přes roz­vo­dí u osa­dy Růžo­vý Vrch k Jele­ní­mu poto­ku v Jele­ních Vrších. Poté byla stav­ba na tři­cet let poza­sta­ve­na a s úpra­va­mi dokon­če­na až v letech 1821 – 1823, již po smr­ti Jose­fa Rose­naue­ra. Sou­čás­tí kaná­lu byl rov­něž posta­ven i 419 m dlou­hý pla­veb­ní tunel na Jele­ních Vrších. Dél­ka pla­veb­ní­ho kaná­lu dosáh­la 51,9 km.

Během zhru­ba 100 let “zla­tých časů” pla­veb­ní­ho kaná­lu bylo spla­ve­no k řece Große Mühl téměř 8 mili­o­nů pro­sto­ro­vých met­rů pali­vo­vé­ho dří­ví. Plav­ba do Víd­ně byla ukon­če­na v roce 1892. Posled­ní plav­ba smě­rem do Rakous­ka byla pro­ve­de­na v roce 1916. Oko­lo roku 1900 byl pla­veb­ní pro­voz v Čechách změ­něn z dopra­vy pali­vo­vé­ho dří­ví na dopra­vu dlou­hé­ho dří­ví. Dopra­va dří­ví po kaná­lu k Vlta­vě a dře­voskla­du v Žel­na­vě, respek­ti­ve poz­dě­ji v Nové Peci, trva­la do roku 1961.

Sch­war­zenber­ský pla­veb­ní kanál byl v Čes­ko­slo­ven­sku v sedm­de­sá­tých letech zapsán do sezna­mu nemo­vi­tých tech­nic­kých pamá­tek. Vzhle­dem k tomu, že kanál pro­chá­zel hra­nič­ním pás­mem a vzhle­dem k novým tech­no­lo­giím v les­ním hos­po­dář­ství byl znač­ně poško­zen.

Kon­cem osm­de­sá­tých let byla zahá­je­na pod­ni­kem Vojen­ské lesy a stat­ky rekon­struk­ce tune­lu. A v roce 1991 opra­va prak­tic­ky již zanik­lé­ho kaná­lu v oblas­ti poto­ka Ježo­vá na česko-rakouské hra­ni­ci. V deva­de­sá­tých letech zača­la pře­shra­nič­ní spo­lu­prá­ce, díky kte­ré bylo v oblas­ti poto­ka Ježo­vá / Igl­bach do sou­čas­nos­ti opra­ve­no 1800 m na čes­kém a 700 m. V roce 1999 pro­ved­la Sprá­va Národ­ní­ho par­ku a Chrá­ně­né kra­jin­né oblas­ti Šuma­va roz­sáh­lou a vel­ko­ry­sou rekon­struk­ci pla­veb­ní­ho kaná­lu mezi Jele­ní­mi Vrchy a odbo­če­ním Žel­nav­ské­ho smy­ku v dél­ce více než 11 km.

Současnost

V sou­čas­né době na Sch­war­zenber­ském pla­veb­ním kaná­lu pro­vá­dí folklor­ní sdru­že­ní Libín-S z Pra­cha­tic, v rám­ci pro­jek­tu „Setká­ní s tra­di­cí na Sch­war­zenber­ském pla­veb­ním kaná­lu“, ukáz­ky pla­ve­ní dří­ví a lido­vých řeme­sel.

Obnova tradic na technické památce a my

Při červ­no­vé návštěvě tech­nic­ké památ­ky jsme byli oslo­ve­ni pla­veb­ním ředi­te­lem Ing. Hyn­kem Hla­dí­kem, zda by se i naši žáci moh­li zapo­jit do pokra­čo­vá­ní tra­di­ce na Sch­war­zenber­ském pla­veb­ním kaná­lu a vyro­bi­li ruč­ně tzv. pla­veb­ní háky. Tyto háky se pou­ží­va­jí na pla­ve­ní poká­ce­ných kme­nů z nepří­stup­ných čás­tí Šuma­vy a na odstra­ňo­vá­ní růz­ných pře­ká­žek z kory­ta kaná­lu. Žáci něko­lik těch­to háků vyro­bi­li v naší škol­ní kovár­ně, kde od září pra­cu­je, v rám­ci pro­jek­tu, krou­žek ková­ní.

Ješ­tě před vlast­ní exkur­zí do pla­veb­ní­ho kaná­lu se chys­tá­me s těmi­to žáky navští­vit památ­ku a osob­ně pře­dat vyko­va­né háky panu ředi­te­li.

V jar­ních měsí­cích navští­ví­me tech­nic­kou památ­ku spo­leč­ně se vše­mi žáky. Všich­ni pak budou pomá­hat vytvá­řet pro­jekt a expo­zi­ci na téma Sch­war­zenber­ský pla­veb­ní kanál. Sami navrh­nou a v rám­ci krouž­ků se poku­sí vytvo­řit model pla­veb­ní­ho kaná­lu, kte­rý bude umíst­něn v jed­né z míst­nos­tí domo­va mlá­de­že spo­leč­ně s foto­gra­fie­mi z his­to­rie a sou­čas­nos­ti.

Pro­jekt bude zakon­čen cel­ko­vým zhod­no­ce­ním samot­né exkur­ze, dal­ší­mi poznatky a foto­gra­fie­mi expo­zi­ce. Vše bude zve­řej­ně­no na webu ško­ly.

ZDROJE INFORMACÍ:

http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_pladri.htm
http://www.schw-kan.com/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenberskyplavebníkanal
http://www.chvalsiny.cz/obec/muzeum
http://www.technicke-pamatky.cz/