Back to Top
 

Dubnové akce nejen pro včelaře

Téměř každý někdy zažil včelí bodnutí. Není to příjemná záležitost, ale pokud zrovna člověk netrpí alergií na včelí jed, není to žádná tragédie. Chcete se dozvědět, jak funguje tato důmyslná chemická zbraň, kterou dala včelám Matka příroda, jaké fyziologické a biochemické reakce využívá a jaké to má důsledky pro napadeného i pro samotnou včelu?

Kon­co­vá část bod­la děl­ni­ce vče­ly medo­nos­né tvo­ře­né­ho dvě­ma žiha­dlo­vý­mi ště­tin­ka­mi se zpět­ný­mi háč­ky (vra­ti­zoub­ky). Rastro­va­cí elek­tro­no­vý mik­ro­skop. Foto: Fran­ti­šek Weyda

V dub­no­vém setká­ní Se vče­la­mi na kafi, kte­ré se koná ve čtvr­tek 20. 4. 2023 od 18 hodin v Kul­tur­ní kavár­ně Žele­zář­ství u Šul­ců, nás věd­ci z Bio­lo­gic­ké­ho cen­t­ra Aka­de­mie věd ČR a záro­veň peda­go­go­vé z pří­ro­do­vě­dec­ké fakul­ty Jiho­čes­ké uni­ver­zi­ty v Čes­kých Budě­jo­vi­cích sezná­mí s nový­mi obje­vy na žiha­dle nejen vče­lím. Prof. RNDr. Dali­bor Kodrík, CSc., se zabý­vá fyzi­o­lo­gii hmy­zu; doc. RNDr. Fran­ti­šek Wey­da, CSc., je odbor­ní­kem v zob­ra­zo­va­cích tech­ni­kách, zejmé­na v kla­sic­ké a elek­tro­no­vé mikroskopii.

Ana­to­mie a mor­fo­lo­gie vče­ly medo­nos­né je dob­ře zná­má. Popi­su­je ji řada vědec­kých pub­li­ka­cí a knih zabý­va­jí­cích se stav­bou hmy­zí­ho nebo pří­mo vče­lí­ho těla. Přes­to věd­ci z Ento­mo­lo­gic­ké­ho ústa­vu Bio­lo­gic­ké­ho cen­t­ra Aka­de­mie věd ČR a Pří­ro­do­vě­dec­ké fakul­ty Jiho­čes­ké uni­ver­zi­ty v Čes­kých Budě­jo­vi­cích obje­vi­li na vče­lím žiha­dle dosud nepo­psa­né kuti­ku­lár­ní struk­tu­ry, kte­ré by moh­ly hrát důle­ži­tou roli ve zvý­še­ní účin­nos­ti vče­lí­ho bodnutí.


Všechno dobře dopadnepromítání filmu v Komunitním centru v sobotu 22. 4. 2023 od 14 hodin.

Pla­kát fil­mu, kte­rý se bude pro­mí­tat 22.4.2023 od 14 hodin v KCAŽ v Blatné.

Esej o vče­lách a lidech, tak by se dal nazvat autor­ský doku­ment Mirosla­va Jan­ka, kte­rý od úno­ra běží v čes­kých kinech. Oč jde…

Roz­hod­ně neče­kej­te nauč­ný vče­lař­ský film, ale spíš zamyš­le­ní na sta­vem civi­li­za­ce s její nezří­ze­nou cham­ti­vos­ti v sou­bě­hu se včel­stvem, kde není mís­to na ego­is­mus. Autor nechtěl vytvo­řit prvo­plá­no­vý sní­mek, kde by se vzty­če­ným prs­tem uka­zo­va­lo na člo­vě­ka, jak se nebla­ze pode­pi­su­je na pří­ro­dě. Jde na to jinak. Uka­zu­je v dopro­vo­du šes­ti­ce alter­na­tiv­ních a kon­venč­ních vče­la­řů krá­su vče­lí­ho spo­le­čen­ství tak, aby lidé dospě­li k pře­svěd­če­ní, že něco tak úžas­né­ho nesmí zni­čit. Tře­tím zásad­ním prv­kem je ve fil­mu hud­ba, od mad­ri­ga­lu ze 17. sto­le­tí vychá­ze­jí­cí­ho z „hla­su“ vče­lí mat­ky před roje­ním po sou­čas­nou sklad­bu, a mezi­tím zní Hän­de­lo­va inter­pre­ta­ce zápa­su dob­ra se zlem.

Po vět­ši­nu času se před divá­kem obje­vu­jí stříp­ky z vče­lí­ho žití. Nao­pak posled­ní vte­ři­ny jsou trist­ním letec­kým zábě­rem před­měst­ských prů­mys­lo­vých hal sou­čas­né­ho měs­ta, obklo­pe­ných zele­nou pouš­tí lánů. Přes­to se film jme­nu­je Všech­no dob­ře dopad­ne. Sku­teč­ně? Odpo­věď si musí najít v sobě kaž­dý sám. Ostat­ně vždyc­ky všech­no dob­ře dopad­ne, je jen otáz­ka, pro koho.

Na závěr dále citu­ji šéf­re­dak­tor­ku časo­pi­su Moder­ní vče­lař PhDr. Marii Šoto­lo­vou „V kině v cen­t­ru Čes­kých Budě­jo­vic, kde se kaž­dý zná s kaž­dým, byli v hle­diš­ti hlav­ně míst­ní vče­la­ři, pří­ro­do­věd­ci, ochrán­ci pří­ro­dy. To by bylo pri­ma, kdy­by to nezna­me­na­lo jedi­né: film oslo­vil oslo­ve­né. Nešlo by tako­vé fil­my pro­mí­tat jako sou­část vzdě­lá­ní budou­cím mana­že­rům – tech­no­kra­tům a ekonomům?“ 

Top