Back to Top
 

K jádru vědy

Studenti SOU Blatná navštívili interaktivní výstavu K jádru vědy

Dne 22. září 2016 se stu­den­ti Střed­ní­ho odbor­né­ho uči­liš­tě v Blat­né vypra­vi­li auto­bu­sem do Čes­kých Budě­jo­vic. Na Výsta­viš­ti pro­bí­há od 21. 9. 2016 do 10. 1. 2017 inter­ak­tiv­ní výsta­va „Acce­le­ra­ting science“. Návště­va výsta­vy byla dob­ro­vol­ná. Zúčast­ni­li se jí zájem­ci ze tříd 1. E, 2. E a 3. E obo­ru Elek­tri­kář, 3.  AE obo­ru Auto­elek­tri­kář, 1. A a 3. A obo­ru Auto­me­cha­nik a něko­lik stu­den­tů z 2. O obo­ru Opra­vář země­děl­ských strojů.

Putov­ní výsta­vu při­ná­ší do Čes­kých Budě­jo­vic Jiho­čes­ký kraj. Jiho­čes­ká met­ro­po­le je po Žene­vě, Bar­ce­lo­ně, Athé­nách aj. evrop­ských vel­ko­měs­tech dal­ší zastávkou.

Popu­lár­ně nauč­ná inter­ak­tiv­ní výsta­va byla vytvo­ře­ná a zapůj­če­ná Evrop­skou orga­ni­za­cí pro jader­ný výzkum CERN a pre­zen­tu­je její nej­vý­znam­něj­ší obje­vy. Sou­čás­tí výsta­vy jsou inter­ak­tiv­ní expo­ná­ty orga­ni­za­cí Jader­ná elek­trár­na Teme­lín, Hvězdár­na a pla­ne­tári­um Čes­ké Budě­jo­vi­ce, Vyso­ká ško­la tech­nic­ká a eko­no­mic­ká, Jiho­čes­ká uni­ver­zi­ta. Čes­ko­bu­dě­jo­vic­ké vyso­ké ško­ly poskyt­li výsta­vě pří­jem­né a fun­do­va­né prů­vod­ce z řad studentů.

V pavi­lo­nu B4 jsme se roz­dě­li­li na 2 sku­pi­ny po 20 lidech. Nejdří­ve stu­den­ti na kole při­po­je­ném k alter­ná­to­ru sami vyro­bi­li elek­tric­kou ener­gii a sle­do­va­li svůj aktu­ál­ní výkon ve wat­tech. Jed­no­mu stu­den­to­vi z 1. A se poda­ři­lo sta­no­vit rekord.

Pak sku­pi­na, kde jsem byl, dosta­la při­dě­le­né­ho stu­den­ta, kte­rý v CER­Nu byl na exkur­zi. CERN byl jako mezi­ná­rod­ní pro­jekt zalo­žen v r. 1955. V r. 1957 je uve­den do pro­vo­zu prv­ní urych­lo­vač. Uká­zal nám stav CERNU v sou­čas­nos­ti, vysvět­lil nám funk­ci pomoc­ných urych­lo­va­čů i hlav­ní­ho urych­lo­va­če pro­to­nů (jader vodí­ku) v kru­ho­vém tune­lu o obvo­du 27 km, 50 až 150 m pod zemí. Tunel pře­chá­zí mezi hra­ni­ce­mi Fran­cie a Švý­car­ska, na zem­ském povrchu se nachá­zí budo­vy (kom­pre­so­ry, ven­ti­la­ce, chla­ze­ní, ovlá­da­cí sta­ni­ce). Vytvá­ří se pro­to­no­vé svaz­ky, kte­ré se urych­lu­jí na rych­los­ti blíz­ké rych­los­ti svět­la. V detek­to­rech pro­bí­há 20 srá­žek na kaž­dých 200 mili­ard vystře­le­ných čás­tic, 30 mili­o­nů srá­žek za sekun­du. Též se urych­lu­jí těž­ké ion­ty se zámě­rem pro­ká­zat exis­ten­ci tzv. kvark glu­o­no­vé plaz­my, kte­rá vypl­ňo­va­la Vesmír něko­lik mik­ro­sekund po Vel­kém třesku

Sráž­ky čás­tic jsou sní­má­ny on-line a zazna­me­ná­vá­ny na obrov­ská dato­vé ulo­žiš­tě. Pro­gram pomá­há najít zají­ma­vé sráž­ky čás­tic, kte­ré se potom pomo­cí jiné­ho pro­gra­mu vyhod­no­cu­jí. Stu­den­ty zau­ja­lo, že na strán­kách http://www.cern.ch se může kaž­dý dob­ro­vol­ník při­hlá­sit, nain­sta­lu­je si apli­ka­ci, kte­rou dává při inter­ne­to­vém při­po­je­ní CERNU k dis­po­zi­ci část výpo­čet­ní kapa­ci­ty své­ho počí­ta­če. V CERNU pak v super­po­čí­ta­či dají dohro­ma­dy zpra­co­va­ná data super­po­čí­ta­čem i od mno­ha tisíc lidí při­po­je­ných on-line. To urych­lí zpra­co­vá­ní dat. Tím se i oby­čej­ní lidé zapo­jí do nej­no­věj­ší­ho výzkumu.

Prů­vod­ce sdě­lil, že sva­zek pro­to­nů obí­há až 10 hodin, ura­zí dráhu vět­ší než 10 mili­ard km. Ener­gie svaz­ku odpo­ví­dá vla­ku jedou­cí­mu rych­los­tí přes 200 km/h. Po vysta­ve­ní vaku­o­vé­ho tune­lu při prv­ních zkouš­kách byl špat­ný kon­takt dodá­va­jí­cí elektři­nu supra­vo­di­vým elek­tro­mag­ne­tům s tep­lo­tou kolem 1,9 K, kte­ré svaz­ky urych­lu­jí a foku­su­jí. Chy­ba způ­so­bi­la vychý­le­ní svaz­ku a poni­če­ní čás­ti urych­lo­va­cí­ho tunelu.

Když skon­čí expe­ri­ment, tak se sva­zek pro­to­nů odve­de z tune­lu a cíle­ně nara­zí do stě­ny, kde půso­bí pře­mě­nu ato­mů na radi­o­ak­tiv­ní atomy.

CERN spo­tře­bo­vá­vá tolik elek­tric­ké ener­gie, že musí být napá­jen ze dvou stá­tů, Švý­car­ska a Francie.

Výsta­va byla zamě­ře­na i na Vesmír, jeho vznik, teo­rii Vel­ké­ho třes­ku, vznik Slu­neč­ní sou­sta­vy, otaz­ní­ky vzni­ku živo­ta na Zemi.

Bylo vysvět­le­no, jak sou­vi­sí Vesmír s mik­ro­čás­ti­ce­mi. Při sráž­kách čás­tic v urych­lo­va­či na kra­tič­ký oka­mžik vzni­ka­jí pod­mín­ky, kte­ré byly ve Vesmí­ru těs­ně po Vel­kém třes­ku, kdy byly pří­tom­ny čás­ti­ce hmo­ty i anti­hmo­ty. Prá­vě při sráž­kách mohou vznik­nout čás­ti­ce anti­hmo­ty a zkou­ma­jí se jejich vlast­nos­ti. Někte­ré čás­ti­ce se roz­lo­ží na pod­čás­ti­ce kvar­ky, kte­ré se zkou­ma­jí. V CERNU pát­rá­ní po Hig­g­so­vě boso­nu a čás­ti­cích tvo­ří­cích tem­nou hmotu.

Zají­ma­vý byl panel, kte­rý při­po­mněl někte­ré tech­no­lo­gie, kte­ré dal CERN svě­tu k dis­po­zi­ci. Zákla­dy inter­ne­tu v CER­Nu polo­žil Tim Berners-Lee a roz­bě­hl prv­ní webo­vý ser­ver, kte­rý je umís­těn v muzeu CERN. Dále mag­ne­tic­ká rent­ge­no­vá rezo­nan­ce je tech­ni­ka uží­va­ná pře­de­vším ve zdra­vot­nic­tví k 3D zob­ra­ze­ní vnitř­ních orgá­nů lid­ské­ho těla.

I ČR při­spí­vá ze stát­ní­ho roz­počtu na pro­voz CER­Nu, čeští věd­ci se účast­ní vědec­ké­ho výzku­mu. Když je tře­ba vyro­bit něja­ké nové zaří­ze­ní, před­nost­ně se oslo­ví při­spě­vo­va­tel­ské stá­ty a zapo­je­né fir­my včet­ně firem z ČR.

Na kon­ci výsta­vy byli stu­den­ti roz­dě­le­ni na 2 sku­pi­ny, kte­ré pro­ti sobě sou­tě­ži­li v AZ kví­zu, kde kon­t­rol­ní­mi otáz­ka­mi byly prá­vě otáz­ky z fyzi­ky mik­ro­čás­tic a jader­né fyziky.

Inter­ak­tiv­ní výsta­va byla pří­nos­ná v tom, že sezná­mi­la stu­den­ty s tím, jak člo­věk hle­dá odpo­vě­di na otáz­ky vzni­ku a vývo­je Vesmí­ru, vzni­ku živo­ta a sezná­mi­la s někte­rý­mi moder­ní­mi tech­no­lo­gi­e­mi a vědec­ký­mi poznatky.

Nako­nec nás auto­bus pana Vohryz­ky bez­peč­ně odve­zl zpět do Blatné.

Aleš Drob­ník, SOU Blatná

 


Top